Revma: Cesta k úspěšné léčbě je také komunikace s lékařem

Na Slovensku trpí revmatoidní artritidou, lidově revmatem, 26 tisíc dospělých lidí, každý rok přibude 1 300 až 1 600 nově diagnostikovaných pacientů.

Otevřená komunikace s lékařem je velmi důležitá pro pacienta, ale také pro lékaře.
Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění, které postihuje klouby, ale i jiné orgány. Nemocí, která se většinou projeví mezi 30. až 40. rokem života, trpí častěji ženy než muži. Odborníci předpokládají, že spouštěčem mohou být nejen infekce, ale také stres či hormony. Důležitou roli hraje také dědičnost a životní styl. Včasná diagnostika a správná léčba mohou vývoj onemocnění zpomalit, a proto je nezbytná otevřená komunikace a spolupráce mezi pacientem a lékařem. Až 90 % pacientů totiž potřebuje stálou léčbu.

Největším problémem bývají fyzické projevy onemocnění. \“Potvrdily se nám přes 30-leté zkušenosti, že nejtěžší pro pacienty jsou projevy, které ovlivňují hybnost, následuje bolest, náhlé změny zdravotního stavu, omezení aktivit s rodinou a přáteli a pracovních možností,\“ uvedla Janka Dobšovičová Černáková, předsedkyně Ligy proti revmatismu na Slovensku.

Jaký má revma dopad na život pacientů, zmapovalo pacientské sdružení Liga proti revmatismu na Slovensku v rámci on-line průzkumu Revmatoidní artritida a já, do kterého se zapojilo 357 pacientů. Sdružení zjišťovalo, jak se pacienti cítili po diagnostikování nemoci, což je pro ně nejtěžší v souvislosti s onemocněním, jak ovlivnilo jejich každodenní aktivity. Vyjádřili se také k tomu, jaká je jejich komunikace o onemocnění s rodinou, přáteli, is lékařem.

Revma se neprojevuje jen bolestí a otoky kloubů
Výsledky průzkumu prokázaly, že většina pacientů má při komunikaci s lékařem pozitivní zkušenost. Tři čtvrtiny pacientů uvedly, že mohou se svým revmatologem mluvit o všech problémech, které by mohly souviset s onemocněním a ovlivňují kvalitu jejich života. Okolo 12 % dotázaných uvedlo, že může s lékařem komunikovat někdy, a stejné procento s lékařem otevřeně nekomunikuje. Důvody jsou různé, ať už pro pocit, že má lékař na ně málo času nebo kvůli pocitu studu ze strany pacienta. Na otázku, zda je lékař motivuje k aktivní komunikaci, 49 % pacientů uvedlo, že ano. Liga v průzkumu zjišťovala i pocity, které měli pacienti po diagnostikování onemocnění. Až 59 % uvedlo, že byli rádi, když poznali příčinu svých potíží a začali s léčbou, avšak až 20 % diagnózu nedokázalo přijmout.

Pro pacienty je velmi důležitá otevřená komunikace s lékařem. „V revmatologii to platí obzvláště, protože nemáme žádný vysoce specifický a senzitivní test, díky kterému jednoduše určíme diagnózu,“ říká revmatolog docent Zdenko Killinger. Komunikace je přitom důležitá nejen pro pacienta, ale také pro lékaře. „Dnes máme k dispozici efektivní léčbu, díky které umíme dostat nemoc u většiny pacientů pod kontrolu. Zpravidla i bez rychlé nezvratné progrese postižení kloubů. Pokud je nemoc dobře stabilizovaná, pak by pacient neměl potřebovat nesteroidní antirevmatika a analgetika,“ dodal docent Killinger.